- Přijďte si polétat do Podhořan na SVAH
- Kalendář akcí v roce 2013
- Naučíme Vás létat, začínáme 13.4.2013 v 9, kontakt 724401120
- Koordinační směrnice s LKCV a LKPD od 1.7.2011
Přijďte si polétat do Podhořan na SVAH
ÚVOD
Obecně použitelné hodnoty směru a rychlosti větru pro létání na svahu Železných hor (pro přespolní: táhne se přibližně od Chvaletic ke Ždírci n. Doubravou) jsou směr 230 - 260° a rychlost minimálně 12-15 kt (v závislosti na směru). Vhodnější jsou situace se stabilním zvrstvením, kdy obtékání hřebene vzduchem není narušováno termickými pohyby vzduchové hmoty.
AKTUÁLNÍ VÝHLED
Naše předpovědi vychází z předpovědí na webu FLYMET.
(děkujeme Horácovi)
UŽITEČNÉ ODKAZY
Ke zjištění aktuálního stavu počasí (vítr, základny oblačnosti) doporučujeme před odjezdem na letiště projít zprávy METAR blízkého letiště Čáslav a Pardubice. K odhadu vývoje srážek na nejbližší hodiny doporučujeme radarové animace ČHMÚ a obdobné animace z Německa. Své mohou naznačit i záběry webové kamery a údaje meteostanice přímo z letiště Podhořany. A jaké to vlastně je, když svah "nosí"? Nahlédněte do naší fotogalerie!
Některé výsledky se záznamem průběhu letu naleznete na webu CPS
PRAVIDLA LÉTÁNÍ NA SVAHU
ke stažení zde
STUDIE PROUDĚNÍ V NELABILNÍ ATMOSFÉŘE - ŽELEZNÉ HORY, 1988
Proudění v nelabilní atmosféře v prostoru letiště Podhořany v Železných horách
Teoretická řešení (grafy), praktická pozorování byla prováděna v oblasti Železných hor – respektive v jejich části, která leží v pracovním prostoru (okrsku) letiště Podhořany.
Železné hory patří mezi menší pohoří a jsou hlavním hřebenem situovány na směr větru 250-270st. a proto jsou také známé plachtařským využitím pro svahové létání.
Při podrobnějším rozboru okolí Ž.hor – především výškopisu a jeho srovnáním s praktickým pozorováním za letu při různých synoptických situací, si přirozená zvídavost vynutila provedení vertikálních řezů terénem ve směru proudění vzduchu za těch synoptických situací,
kdy byl prakticky zaznamenán vertikální pohyb atmosféry (stoupání) v proudící stabilní vrstvě v prostoru Ž.hor.
Z praktických pozorování v létech 1948-1973, kdy bylo s ohledem na leteckou i mimo víkendy, možno provádět serióznější systematická pozorování.Je jasné že v pracovním prostoru letiště Podhořany můžeme v proudící vrstvě vzduchu s proměnlivou rychlostí od 0 do 20m/s a větší, pozorovat několik základních typů proudění a to nejen při převážném směru větru 250-270st. t.j. kolmo na svah Ž.hor.
Vyskytují se dále uvedené typy proudění:
1)proudění nevírové
2)proudění vírové
3)proudění vlnové
4)proudění rotorové
5)proudění chaotické
Přechody jednotlivých typů proudění jsou v širokém rozsahu rychlostí plynulé a to především v závislosti na směru a rychlosti větru a převýšení hřebene.
Jednotlivé typy proudění jsou popsány např. v letecké meteorologii od RNDr.Jiřího Forchgotta (SNTL 1953) nebo jiné odborné literatuře.Někdy dochází i ke kombinaci vlivů, které způsobují vznik plachtařsky využitelného proudění a to především hlavního hřebene Ž.hor a jeho závětří.
Za použití teoret.řešení (Kuttner, Lyra) byly vysvětleny tři základní plachtařsky využitelné systémy proudění, pro které byla vypracována příslušná schemata proudění za použití vertikálních řezů terénem a zakreslení zeměpisné polohy nosných polí do topografie okrsku letiště Podhořany.Ze znalosti těchto podkladů a osnovy pro létání ve vlně při dodržení všech ostatních nařízení platných v aeroklubech svazarmu vychází praktická činnost pilotů a úspěšné využívání vlnového proudění ke sportovní činnosti.
Jsou to dále uvedené systémy proudění:
1)Vlnové proudění v Ž.horách při směru větru 150-160st.Je patrné, že při rychlosti větru 7m/s a větší a dostatečně silné vrstvě se stabilním gradientem ve které se nemění směr a rychlost větru s výškou, dochází v přízemní vrstvě ke vzniku periodických horizontálních vírů.(Výsledný systém je kvasistacionární)Za přítomnosti dostatečné vertikální vrstvy se stabilním gradientem dojde k rozvlnění této vrstvy, ke vzniku vlnového proudění a při dostatečné vlhkosti i ke vzniku Fc na rotorech a Ac lent na inversních hladinách.
Při dostatečné rychlosti větru se posouvá druhý rotor v přízemní vrstvě za vrchol hřebene „Míčov“ a zesiluje proudění v jeho závětří, což vede k resonančnímu zesílení třetího rotoru, který pulsuje skokem proti větru v prostoru letiště.Druhý rotor v prostoru silnice slavkovice-Vyžice.Nejslabší je první rotor.Někdy je možné navázání do turbulentního stoupání 3.rotoru z navijákového startu.Do druhého rotoru je nutný vlek, nebo přeskok při dostatečné výšce ve stoupavém proudu 3 rotoru.Byly zaznamenány a využity situace při čisté obloze a bez Fc na rotoru.Také situace při 6-7/8 Sc, Fc v přízemní vrstvě a čisté obloze nad touto vrstvou, ale i situace s tvorbou Ac lent ve vyšších hladinách i patrech.
Teoretický dosah 4500m sol Podhořany.Prakticky zatím dosaženo 3300m sol Podhořany. Provedena řada letů, při kterých bylo dosaženo výšek 2300-2500m sol Podhořany.V těchto hladinách stoupání sláblo buď pro stočení větru nebo pro jeho zeslabení pod 7m/s.
2)Vlna nad překážkou při směru 250-270st.Při některých povětrnostních , kdy za uvedeného směru větru se využívá hřeben Ž.hor v celé délce pro svahové létání, pozorujeme ve stoupavém proudu svahového létání ve výškách kolem 700m sol Podhořany značnou turbulenci.Obvykle-především před nástupem teplé fronty, se tvoří v těchto výškách oblačnost typu Fc, Cu.Při prolétnutí turbulentní vrstvou se za přítomnosti dostatečně silné vrstvy vzduchu se stabilním gradientem tato vrstva deformuje a vytváří nosné pole s laminárním prouděním, které zasahuje do značných výšek.Odhad max.výšky této deformace je 4500m sol Podhořany.Dosud max.dosažená výška 4200m sol Podhořany.Protože proudění vzduchu v hladinách 0-5000m při směrech větru 240-270st přes hřeben Ž.hor a zesilováním větru s výškou při přítomnosti stabilní vzduchové hmoty nebo inverzní vrstvy, bývá většinou za synoptických situací, kdy nastupuje od W teplá fronta, bývá i při existenci stoupavého pole do značných výšek jeho využitelnost omezena nasouvající se vrstvou frontální oblačnosti typu As až Ns a obvykle je let ukončen pro déšť od SW až W a stáčení větru.
Přesto za těchto situací, byla v létech 1948-1973 provedena řada letů v této „vlně nad překážkou“ při dosažení výšek 1700-3400m sol Podhořany.
Z vertikálního řezu terénem (především v části tzv. hlavního nebo velkého svahu), t.j.mezi Lichnicí a Lipovcem je patrný pravděpodobný mechanismus prudění, kde je naznačena i poloha rotoru od terénní vlny na čáře Vinaře-Vinice, která zřejmě vytváří dvojici, která zesiluje konečný efekt tohoto systému a následnou deformaci stabilní vzduchové hmoty.
Navázání je možné ze svahového létání, návrat na letiště rovněž po svahu.Za větší vlhkosti je nutné věnovat pozornost tvorbě nízké oblačnosti v prostoru svahu.
3)Vlna za hřebenem Ž.hor při směru větru 050-070st.Tato vlna je klasicjým případem vlnového proudění, kdy za hřebenem Ž.hor směrem do Čáslavské roviny se vytvoří systém horizontálních vírů, který při rychlosti větru větší než 6-7m/s, která s výškou zachovává rychlost i směr, kde při stabilním teplotním zvrstvení dochází k rozvlnění vzduchové hmoty a vzniku vlnového proudění.Nosné pole první dvojice rotorů je v tomto případě vzdáleno 6km po větru ve směru od letiště a v závětří svahu.Vzhledem k tomu je nutný start do této vlny ve vleku, prakticky nad spodní ze dvojice rotorů, t.j. do výšky min.800m sol Podhořany.Pro eventuelní návrat k letišti po vypnutí.
V této vlně bylo provedeno také několik letů při různém pokrytí oblohy. Statisticky je s ohledem na směr větru potřebný ke vzniku této vlny její výskyt na třetím místě.
Na schématu proudění, který je zakreslen do vertikálního řezu terénem na hlavním svahu je patrné, že jde o klasický případ závětrné vlny.
U všech tří systémů platí, že jejich existence závisí na dodržení tří základních podmínek:
a) dostatečná rychlost větru v přízemní vrstvě, která s výškou zůstává stejná nebo zesiluje.
b) Správný směr větru v přízemní vrstvě, který se s výškou nemění.
c) Přítomnost dostatečně vertikálně mocné vrstvy se stabilním gradientem.
Není-li některá podmínka splněna nebo se v průběhu dne mění, pak je nutné počítat s tím, že proudění přechází na některý z 5ti typů uvedených v úvodu a přestává být plachtařsky využitelné.
Použitá literatura:
Letecká meteorologie – RNDr. Jiří Forchttgott SNTL 1953 str. 119-148
Praktická pozorování pozemní i za letů v letech 1948-1973
Křídla vlasti ročník 1958, č.2 str.29
Podhořany, duben 1988 Klínský Vladimír
obrazová příloha 1, 2
studie ve formátu doc
